Vítejte na stránkách pro obdivovatele a pěstitele durmanů (s

 Na této stránce se pracuje a je průběžne doplňována.

Výživa durmanů a datur

Durmany a datury jsou velmi náročné na kvalitu a množství živin obsažených v substrátu.  Proto pro  zdárný růst potřebují  kvalitní   prohnojenou zeminu a celoroční péči s  pravidelným doplňováním živin dle  ročního období.

Uvedu zde základní informace   o nejdůležitějších prvkách  výživy a hnojení.

Živiny

Živiny jsou minerální látky , které jsou rozpuštěny nebo vázany v pevném stavu. Rostliny  potřebují ke zdárnému  životu kromě nezbytných  životních podmínek  deset  nejdůležitějších  základních prvků.

Kyslík (O), vodík (H), uhlík (C), dusík (N),  fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg), síra (S) a železo (Fe).

Dále rostliny potřebují v nepatrném množství i další prvky. Nejčastěji uváděné jsou

bór (B), měď (Cu), mangan (Mn), jód(J), molybden (Mo), zinek (Zn), kobalt (Ko), sodík (Na), křemík (Si) a mnohé další.

 Jednotlivé nejdůležitější prvky

Uhlík, kyslík, vodík

Tyto tři prvky jsou nejdůležitější při fotosyntéze a základní význam při růstu rostlin. Hlavním zdrojem uhlíku je pro rostliny oxid uhličitý v plynné formě nebo v půdě. Kyslík získává rostlina z vody a také v menší míře ze vzduchu.

• Při nedostatečném větrání nám rostliny uhynou, protože nemají  dostatek kyslíku ( při zimním uskladnění - přezimování). Je potřebné zajistit  dobré a pravidelné  větrání. Je třeba, aby substrát v květináči byl dostatečně nakypřen a provzdušněn. Kyslík příznivě působí na kořeny a bakterie v zemi.

Dusík

Dusík se nachází v našem  okolí v plynné formě. Je nejdůležitějším prvkem  pro výživu rostlin. Nejvíce ovlivňuje růst zelené hmoty, což jsou hlavně listy. Významně se podílí na fotosyntéze. Pro naše brugmansie a datury se doporučuje  zvýšené  množství dusíku dodávat v první  fázy růstu rostlin po zimním období.  Aby byl vytvořen dobrý základ pro pozdější tvorbu květů.

• Při nedostatku dusíku  začnou být  listy malé a blednou. Toto se projevuje  úbytkem chlorofylu v listech, které postupně žloutnou a blednou. Rostlinky jsou slabší, zakrňují a málo kvetou. Je omezen jejich růst. Dusík se přesouvá ze starších listů do mladých, které zůstaávají zelené a ty staré postupně žloutnou a odumírají.  

Fotografie  nedostatku dusíku u brambor.

• Při nadbytku dusíku rostliny bujně a silně rostou. Listy jsou sytě zelené,  vytáhlé a velmi křehké, náchylné na polámání a k různým nemocem.  Nadbytek lze  částečně zmírnit podáváním    draselných a fosforečných hnojiv do substrát

Fosfor

Fosfor je látka která je  důležitá  pro dobrý   vývoj a oplení květů. Pomáhá urychlit  vývoj rostlin. Superfosfátyjsou hnojiva, která  používáme zejména na jaře při přesazování, kdy je přidáváme do zeminy. Spolu s organickým hnojením se zvyšuje  jejich účinnost. Zdojem  fosforu  jsou  i vícesložková hnojiva NP a NPK.

• Při nedostatku  fosforu  zpomaluje rostlina  růst a omezuje násadu květů.  Nedostatek vody, nízká teplota  půdy a nízká intenzita světla snižuje  obsah fosforu v rostlině. 

Fotografie nedostatku fosforu u brambor

• Nadbytek se projevuje velmi zřídka. Způsobuje rychlejší dospívání a stárnutí rostlin.  Dá se   zlepšit přidáním  dusíkátých a draselných hnojiv.

Draslík

Draslík se nachází v půdě a vodě.  Je důležitý  při  přeměně  a tvorby  cukrů v rostlině. Podporuje  dobrý stav rostlin a   durmany jsou náročné na spotřebu draslíku. Pomáhá lépe vstřebávat  železo. Jeho přidáním můžeme  vyléčit chlorózu. Zlepšuje odolnost proti mrazu, suchu a nemocem.

• Nedostatek draslíku způsobuje špatný stav rostlin, hnědnutí okrajů listů, svinování špiček, odumírající skvrny na listech.

Fotografie nedostatku draslíku u brambor

• Nadbytek  ovlivňuje příjem   hořčíku a vápníku a s tím  vystavuje rostlinu  nedostatku těchto prvků.

zdroj fotografií:

Nutrient deficiencies and toxicities of plants. The American Phytopathological Society, ISBN 089054-225-2

Bergmann, W. (1986): Farbatlas Ernährungsstörungen bei Kulturpflanzen, Visuelle und analytische Diagnose. VEB Gustav Fischer Verlag, Jena, 306 s.

Organická hnojiva

Pod pojmem organická hnojiva  rozumíme  organickou hmotu, která se vlivem mikroorganismů postupně mění na  humus, jejich přítomnost zvyšuje mikrobiální  činnost a dodává   i minerální   živiny.

Hlavní zdroje organických hnojiv:

• Chlévský hnůj
• Koňský hnůj
• Ovčí hnůj
• Vepřový hnůj
• Králičí hnuj
• Drůbeží trus
• Holubí  trus

  Chlévský hnůj přimíchaný do zeminy se postupně   rozkládá a uvolnňuje živiny. V současné době je  k dostání  v granulované formě v zahradnických prodejnách. Pokud  je možnost  získání čerstvého hnoje, doporučuje se jej nechat raději  trochu odležet. Čerstvý hnůj obsahuje průmerně asi  75% vody, 15% organických  látek, 0,5 % dusíku, 0,1 - 0,2% fosforu, 0,3 - 0,6% draslíku, 0,3 - 0,6% vápníku, stopové prvky  atd.  U granulovaného produktu jsou hodnoty uvedeny na obalu.

  Koňský hnůj patří  k nejlepším, zato však  k málo dostupným.  Ovčí hnůj předčí  obsahem živin  hnůj koňský , ale je také málo dostupný.

  Nejlepší  pro naše durmany je však králičí a drůbeží trus. Na živiny  je však nejbohatší   holubí trus.

Drůbeží trus je výhodné nechat před použitím   nechat  vykvasit  ve větší nádobě a to po dobu 2 - 3  týdnů a po té zředěný   používat  jako hnojivo zálivkou  během vegetace.  Velká nevýhoda   je však v tom, že se  musíme  obrnit  proti zápachu a proto  zvažte  vliv na okolí.

Přehled nejdůležitějších hnojiv: